Pít či nepít alkohol?

Pít či nepít alkohol?

Nemá cenu se tím trápit, všichni jsme na jedné lodi. Lidské tělo se s každým rokem s alkoholem vyrovnává skutečně čím dál tím hůře. Důvodů je hned několik. Jednak je to vypadnutí ze zvyku. V porovnání s bezstarostným mládím máme na talíři daleko víc starostí i povinností a příležitost napít se nepřichází tak často. Naše tolerance k alkoholu se tak logicky snižuje. A i kdybychom se i v pokročilejším věku dostali na krásně zpátky do cviku, proti fyziologickým změnám v našem těle bohužel nezmůžeme zhola nic.

Podle vědců se lidský organismus dokáže nejlépe vypořádat s alkoholem mezi 25. a 29. rokem života. Pak už to je s odbouráváním alkoholu horší. Jedním z důvodů je postupné zpomalování metabolismu, který má mimo jiné vliv i na odbourávání alkoholu. Naše tělo také zadržuje čím dál méně vody, a právě v ní se alkohol rozpouští. Přičteme-li úbytek svalové, a naopak nárůst tukové hmoty (svaly obsahují vodu zhruba ze 75 %, zatímco tuková tkáň pouze z 10 %), není divu, že se s alkoholem umí jen stěží vypořádat.
V neposlední řadě jsou tu játra, která se s přibývajícími roky přirozeně zvětšují. Naopak se snižuje krevní průtok skrze ně a klesá počet jaterních buněk „hepatocytů“ i některých enzymů, např. dehydrogenáz, které mají ve vztahu k alkoholu veledůležitý úkol – odbourávat jej.

Takže pít či nepít? Důvodů, proč alkohol v pokročilejším věku omezit, je jak vidno celá řada. Netýkají se jen tělesných změn, ale i rizik jako je jeho míchání s některými léky, jejichž účinek může nebezpečně zesílit. Každý lékař navíc potvrdí, že alkohol zatěžuje srdce, krevní oběh, játra a poškozuje paměť. Na druhou stranu, žádný extrém není dobrý, takže se hned nemusíme uchylovat k úplné abstinenci. Když si dáme skleničku vína nebo dvě tzv. na zdraví, určitě nám bude ještě dlouho sloužit.

Zpět na výpis